ŠTĚŇÁTKA - VRH B MEDISSIA

!!!NARODILA SE NÁM ŠTĚŇÁTKA!!!

fotky štěňátek vrhu B Medissia

20.11.2016    procházka s Endriewem :)

13. a 14.2.2017     Krytí s ENDRIEW WESTBOHEMIA STAR

            budoucího tatínka naleznete zde: Endriew Databáze HWK

            Aktuality můžete sledovat na facebookové skupině ChS Medissia

14.3.2017       ultrazvukové vyšetření potvrdilo, že ČEKÁME NA ŠTĚŇÁTKA :)!!!

1.4.2017 APRILINKA slaví 6. narozeniny! Zároveň 46. den gravidity a 40 kilo.

               Navíc má mamina vypraný pelíšek i vykoupanou srst :).

7.4.2017    Aprilinka už má pořádné bříško i prsíčka, ale i přes to sprintuje když ucítí někoho za plotem. Cítíme pohyby a slyšíme srdíčka mimineček.

15.4.2017  Aprilin už váží přes 42 kilo, čuchá vývar na plotně, hrabe si pelech a čeká, kdy to přijde :).

16.4.2017 JSME NA SVĚTĚ, JE NÁS 6 A VŠEM SE NÁM DAŘÍ!!!

Jsme tři kluci a tři holky, až na jednu černou fenečku jsme všichni znakatí. 

Na maminu už to šlo včera v poledne, v noci jsme se střídali na stráži, ale až po páté hodině ranní na ni přišly stahy. V 5:35 na nás vykoukl první krasavec a v 7:35 hodin byla už všechna na světě.

Mamina měla 42,7 kg před porodem, po něm 38.

17.4. Koledníci na nás byli hodní, místo pomlázky bylo hlazení.

18.4. Už jsme se tu pěkně zabydlela.

19.4. Na denním programu máme naštěstí často mazlící návštěvy. Je nám jasné, že nejsme k odolání.

20.4. April jí 4x denně dostává granule pro gravidní a 2x denně tvaroh s přidaným vápníkem. Štěňátka už zívou.

21.4. Štěňátka mají pět dní a už zdvojnásobila svou porodní hmotnost. Rostou jako z vody.

22.4. Pohybování není problém, sice to vypadá jako plavání, ale na zádech už to vypadá jako běhání.

23.4. Závazně už není zadaný jen modrý chlapeček, je zadaný nezávazně :).

24.4. Začínáme trochu štěkat a výt, ale nejvíc nám jde brumlání, protože to jsme uměla už od porodu.

25.4. Už umíme stát buď na předních nebo na zadních. Rostou nám do délky hmatové chloupky a drápky.

26.4. Prcci mají na dosah ztrojnásobení porodní váhy, slečna červánková už znásobila 3,6x. Při kojení už se pereme jako diví, má z nás radost hlavně máma.

27.4. Vzpřímená hlava není žádná novinka, zato začínáme bojovat s postavením se na nohy.

28.4. 11. den - dnes je náš velký den, všichni už máme minimálně kilo (modrásek teda kilo a půl) a začínají se nám otevírat očíčka :)!!! Chystáme se na víkendové návštěvy, máme do jedné vyprané i mašličky.

29.4. Přijela velmi příjemná návštěva s perfektními pozdravy od tatínka miminek :).

30.4. Dnes máme 14 dní, někdo už má otevřená očka a chybí už jen kousek k tomu, než začneme stát. Umíme vrtět ocáskem, výt, trochu i štěkat a pořádně škrábat. Už si i občas hrajeme :). Začínají nám tvrdnout dásně, brzy nám polezou zuby. Máme už i chlupatá ouška. Dohromady máme 8,8 kila, v průměru 1467 gramů. April dostává vývary s vepřovým, hovězím, krutím, dokonce i kachním masem a s novými granulemi pro prcky i kojící Calibra jehněčí s rýží. O dobroty není nouze. Tak dnes večer se to stalo, žlutá stála, až se z toho pokakala.

1.5. Začínají se nám prodírat zoubky. Dnes si už všechny holky zvládly stoupnout a udělat pár prvních kroků. Kluci zase ovládají hraní, dnes i mezi sebou :).

2.5. I kluci si začínají stoupat.

3.5. Máme jména :). Bert zelený, Blackie tyrkysový, Bud modrý, Bája oranžová, Bernardeta žlutá, Beyla červená.

4.5. Máma je užasná a vzorná. Drápky už mají prcci dlouhé.

5.5. Dnes byl poprvé Sunar, taková dobrota.

6.5. Přibyl i tvaroh a byla jsme poprvé venku na sluníčku. Umíme už všichni stát.

7.5. Přijela skvělá návštěva. Štěňátka dostala jsme krásné plyšáčky :), mamina maso a my spoustu dobrot. Děkujme :)!

8.5. Umíme se oklepat, chodit, kousat a hezky si hrát.

9.5. Už nám rostou i třenové zoubky.

10.5. Dnes už se i drbeme zadní nožičkou, lovíme ocásky sourozenců a lezeme přes okraj bedny.

11.5. Přijel náš milovaný dědeček, štěňátka ho zbožňují :).

12.5. Dostáváme tvaroh třikrát denně a dnes jsme byla i čtyřikrát venku na travičce. Dohromady máme 15,5 kg.

13.5. Dnes jsme poprvé ochutnala maso, dobrota.

14.5. Máme venku malou zahrádku, je to paráda, ale za chvilku budeme chtít větší.

15.5. Není nad to hryzat sourozence do ocásku, nemají šanci utéct. Umíme se podrbat na za uchem, když nás svědí mašličky. Skáčeme, až nám ouška lítají. Škubeme koberec, trávu i kožíšek sourozenců, kteří ale většinou ani neknuknou. Taky pěkně vrčíme, číháme a papat z misek nám jde parádně. A když čůráme, tak si čupneme.

16.5. Máme nový domeček a to i s půlkou zahrady :D. To na oslavu toho, že už je nám měsíc. Přes noc ale spíme v porodní bedně.

17.5. Umíme utíkat cvalem, a to i do/z kopečka. Občas z něj děláme i kotrmelce, protože koho by bavilo pořád jenom chodit. Ráda si koupeme packy v misce s vodou než jdeme spát. Moc ráda spíme u maminy v pelechu a moc ráda honíme maminu po zahradě, naštěstí si dá občas říct a hraje si s námi.

18.5. Dostala jsme další hračky, nevíme, kterou dříve. Děkujeme.

19.5. Dohromady už máme 19 kilo.

20.5. Dnes je zima, proto máme místo porodní bedny nové zázemí na červeném koberci. Budovi je to ale jedno a chce prostě spát ve své venkovní boudě. "Mám pořádný chlupy a nechci spát u krbu".

21.5. Když je vetro, už vyplazujeme jazýčky, ale stejně nám to nedá a lítáme po celém výběhu.

22.5. Už jsme velcí, někteří překročili hranici 4 kil, a tak nastalo odčervení tabletami. Zvládli jsme to na výbornou, jen jsme si občas spletli tabletu s prstem, jak nám chutnala, když byla namočená do vývaru.

23.5. Nějaký kluk dnes pěkně štěkl, za plotem byla lahev od piva a on ji chtěl shodit, což se následně povedlo.

24.5. Co všechno už umíme? Nebát se deště, když prší na boudu; přeskočit sourozence bez vozemboucha, utíkat s hračkou přes celý výběh, položit sourozence na lopatky, chytit vlastní ocas, přiběhnout na zavolání, dostat se do domu, hrabat, očistit se, usnout v misce s jídlem, vykoupat se v misce s vodou, přetahovat se, přiběhnout na zavolání jako celá smečka a sledovat neúmorně kohokoli většího.

25.5. Je takové vedro, že pořád jen spíme a až na večer se pořádně rozparádíme.

26.5. Už štěkáme a moc nás to baví. Také moc rádi utíkáme všichni jako celá smečka, když na nás někdo zavolá.

27.5. Naše bouda je skvělá, ale když je teplo i přes noc, neváháme obsadit tu mamininu. Mamina spí všude možně na zahradě, aspoň může lépe hlídat.

28.5. Není nad to, když leží někdo na zádech a sletí se na něj třeba tři raubíři. Divili byste se, ale kňučení slyšet není.

29.5. Bazének, to je ono. Sice je malinký a mělký jen na packy, ale hezky si zvykáme na vodu. Před tím jsme skončili packami v misce s vodou a pak šli do pelechu. Proto se stala hláška "umít packy a spát" známou. V misce skončilo nanejvýš ucho, když někdo v polospánku zapomněl, že miska není sourozenecký polštář. V bazénku se ale koupeme, většinou nedobrovolně. Buď nás vezme někdo do náruče a namočí nám packy a bříško, když máme jazyk na zemi z toho věčného pobíhání nebo tam skončíme při rvačce. Nejvíc se zatím vykoupala Beyla, která měla mokrou hlavičku a včechny čtyři paciny a v zápětí i Bája, která měla mokrou celou levou půlku těla. Aneb vody se rozhodně nebojíme.

30.5. BOUŘKOVÁ NOC

Prcci leželi venku a bylo jim jedno, že prší a v okolí je bouřka. Pár hodin jsme to vydrželi v boudě, než začaly být mokré stěny, dunění hromů nebralo konce a blesky rozsvicovaly celou oblohu. Protože štěňátkům bylo teplo a chtěli ven do slejváku, kdy to ani okap nestíhá a na zemi je pár čísel vody, nastal přesun na červený koberec, jež musela April vyklidit a na kterém jsme nakonec asi v 1 hodinu všichni usnuli. Čtyři hoďky jsme si pospali s občasným povídáním a pak už tygři chtěli snídani, pohráli si a pak usnuly. April dostala zase svůj červený koberec. Vzrušivý noční zážitek vystřídala ranní návštěva veterinářů.

31.5. Tak a je to. Jsme načipovaní a naočkovaní. Dostávali jsme při včeličkách malé měkké masíčko (pro Yorkšírky), proto někdo ani nepípl. Prcci jsou šikulky. Za čtvrt hoďky bylo hotovo. Následoval celodenní spánek.

1.6. Dnes přijela návštěva od taťky. Každému dovezla dobroty, misku, obojek a hračku do nového domova.  Žasneme úžasem. Navíc tygři dostali krásného heboučkého dráčka, který je teď nejoblíbenější hračkou. Moc děkujeme za velice příjemné posezení a krásné dárečky!

2.6. Nemáme takovou chuť k jídlu jako před veterinární kontrolou. Navíc, když je takové vedro.

3.6. Dnes smutníme, odjel dědeček.

4.6. Už nejsme tak vyčerpaní po očkování, když se ještě trochu ochladí, zase řádíme tak, že před námi dospěláci utíkají. Každý už máme přes 5 kilo.

5.6. Dnes bylo zase pěkné vedro, užíváme si chvilek, kdy jsme ještě všichni spolu. Dnes jsem prala prckům mašličky a když jsem je měla všechny na zemi, přišel za mnou Blackie a držel v pusince tu svou a za chvilku si Bud s tou svou kráček pod lehátkem. Naštěstí ostatní spali, jinak by mašle byly všude. Výběh už pejsáčkům taky nestačí a chtějí za maminou, do kuchyně nebo do garáže. Když chce někdo někam projít, vždy se chytíme příležitosti, ač někdy neúspěšně, protože lidská mamina čeká klidně i pět minut, než smečka opustí okolí dveří. Naštěstí ta naše psí mamina chodí pomalu a tak se vždy aspoň jeden prorveme, za pár minut už ale osamělec kňuká a chce za sourozenci. Doba hraní si, hlavně mezi sebou, se prodlužuje víc a víc, loučení bude velmi těžké.

6.6. Na toto magické datum se nám poštěstilo. Všichni pejsánci mají své budoucí majitele.

7.6. Podle paní poradkyně chovu je náš vrh vyrovnaný, temperamentní, přátelský a dobře socializovaný. Mám radost, jsou to naši prcci šikovní :)! Pesani se nebojí ani zkoušky sirén, jsou fakt úžasní!

8.6. Jsme tygři, jak se patří! Rádi lítáme po velké zahradě, ale maminaa vždycky přiběhne a všichni hned ležíme na zádech.

9.6. Poslední celý společný den. Každý už má zabalenou tašku na svou životní pouť. 

10.6. Tak jsme ještě společně poobědvali, vařádili se, vymazlili se navzájem, s maminou i človíčkama, pohupkali postel, ale už je čas jít - Bernie a Blackie.

11.6. Protože jsme 4, můžeme chodit i do ložnice k zrcadlu a zaštěkat si. Rozloučila se Bája.

12.6. Protože jsme 3, můžeme chodit všude. Rozloučil se Bud.

13.6. - 16.6. Bert a Beyla si neúmorně hráli. Mamina poznala, že jí ubývá chlupáčků a chodí se pomazlit i do výběhu. Protože jsme 2, vyšli jsme si konečně ven. Rozloučil se Bert, ale prvně poznal svého nového bráchu.

17.6. Beyla sice doma zůstala jen s maminou, ale hned jsme jeli na procházku se ségrou Aminou z áčkového vrhu. Sice pořád pršelo, ale i přes to to bylo úžasné! 

18. - 20.6. Protože je Beylinka sama, chodíme každý den na procházku. Beyla ušla 2 kiláky a umí chodit na vodítku, ikdyž teda spíš celou cestu cválá :D.

všechny fotky štěňátek vrhu B Medissia